Ve středu 17.6.2026 jsme se my, žáci osmé třídy, vydali vlakem na třídenní školní výlet.

První zastávkou bylo druhé největší město České republiky – Brno, kde jsme se po krátkém rozchodu podívali do Labyrintu pod Zelným trhem, kde jsme se dozvěděli, k čemu byly sklepy využívány nebo proč se zelenina skladovala zavěšená.

Nejvíce nás však zaujalo rozdělávání ohně pomocí křesání a mučící nástroje středověku.

Prohlídka byla velmi zajímavá a poutavá.

Po přesunu autobusem jsme vystoupili na zastávce ve Vranově nad Dyjí, kde jsme se pokochali výhledem na zámek a následně jsme se vydali k hotelu, kde jsme byli ubytovaní.

Trasu nám navrhovala jedna spolužačka a možná díky tomu byla pro některé tato cesta nezapomenutelným zážitkem.

Následující den jsme se probouzeli nedočkavostí, protože nás čekala velmi očekávaná plavba na lodi Poseidon.

Po snídani jsme přešli úchvatnou visutou lávku a došli jsme do přístaviště, kde jsme hezky ve stínu pozorovali, jak se výletní loď připravuje k odplutí.

Po nalodění jsme se nechali unášet vlnkami klidné Vranovské přehrady, která je obklopená nádhernou krajinou skal, lesů a malebných chaloupek. Třešničkou na dortu byl pohled na hrad Bítov, u kterého se loď otočila a plula zpátky do přístavu u hráze.

V podvečer jsme si udělali táboráček a opekli jsme si párky.

Do příště by se někdo mohl naučit hrát na kytaru, ať to trochu oživíme, ne?

Když už byly párky upečené a nastala tma, byla pro nás připravena noční stezka odvahy. Museli jsme chodit po šipkách a po žlutých fáborkách, ty však byly mnohdy málo vidět, ale naštěstí jsme všichni došli do cíle a podepsali se na listinu.

Po rozdání drobného pokladu jsme se vydali na kutě, protože teplé počasí a dojmy z dnešního dne nás asi velmi vysílily a unavily.

Na třetí den ráno jsme se sbalili, rozloučili jsme se s velmi milým a přívětivým personálem (za což velmi děkujeme) a vydali jsme se v tropických třicítkách zdárně pomalým autobusem zpět do Brna.

I když byli všichni vyčerpaní ze sálajícího tepla, o legraci rozhodně nebyla nouze.

V Brně jsme si dali krátký rozchod na oběd, a poté jsme se vlakem vrátili domů.

I když jsme byli smutní, že to tak rychle uteklo, vraceli jsme se s úsměvem domů, kde jsme poté možná někteří z nás vyprávěli zážitky z tohoto nezapomenutelného výletu.

Jan Kaderka, žák 8. třídy

[Ukázat prezentaci]

Ve středu jsme vyrazili do Brna, kde jsme důkladně prověřili tobogány v Aquaparku Kohoutovice a následně i odolnost peněženek ve Vaňkovce.

Obojí obstálo jen tak tak.

Ve čtvrtek nás čekal Dinopark a zoo ve Vyškově. Ačkoli někteří tvrdili, že je Dinopark „pro malé děti“, ukázalo se, že posedět v dinosauřím vejci, zaskákat si na hřišti nebo se proměnit v pravěkého tvora baví úplně každého bez rozdílu věku.

Páteční Litomyšl nabídla trochu kultury, historie a architektury.

Prošli jsme město, navštívili klášterní zahrady a v tropických teplotách jsme ocenili každou kašnu, stín i kapku vody.

Někteří dokonce otestovali, zda jsou městské fontány skutečně jen na koukání.

Výsledek tří dnů?

Spousta zážitků, nachozené kilometry, několik tisíc fotografií, minimum stížností a naštěstí stejný počet žáků při návratu, jako při odjezdu.

Všichni přežili, učitelé také.

Za nás úspěšně splněná mise.

Mgr. Helena Karafiátová

[Ukázat prezentaci]

V pátek 19. června vyrazili žáci 6. třídy vlakem do Brna.

Kochali se výhledem na město z věže Staré radnice, prošli se po Zelném trhu a vyfotili se u vodotrysků na náměstí Svobody.

Horké červnové dopoledne zakončili nákupy a občerstvením v Galerii Vaňkovka.

Mgr. Aneta Moravcová

[Ukázat prezentaci]

Ve čtvrtek 18. června se žáci 5. a 6. třídy vydali do Poličky, aby v rámci hudební výchovy prošli místa spojená s významným hudebním skladatelem a rodákem z Pardubického kraje Bohuslavem Martinů.

Kvůli doplnění autobusu se k nám přidali i někteří žáci ze 4. třídy.

Prošli jsme se ke skladatelově soše v městském parku a viděli jeho rodinnou hrobku.

S průvodkyní jsme vystoupali po 192 schodech nahoru na věž kostela sv. Jakuba do jeho rodné světničky, kde jsme si poslechli zajímavé vyprávění o životě skladatelovy rodiny 1. poloviny 20. století.

V rámci exkurze nemohl chybět rozchod na poličském náměstí.

Dopolední vzdělávací výlet se vydařil.

Mgr. Aneta Moravcová, Naděžda Rybová

[Ukázat prezentaci]

V pátek 12. června se do situace pedagogů vžili žáci 9. ročníku, kteří se na jeden den stali učiteli mladších spolužáků z 1., 2. a 3. třídy.

Učili ve dvojicích a vyzkoušeli si téměř všechny předměty – od matematiky přes češtinu a angličtinu až po tělocvik a výtvarnou výchovu.

Někteří získané zkušenosti zúročí v budoucím životě, mají totiž v plánu stát se učiteli.

Ostatní si vyzkoušeli, jak obtížná je někdy učitelská profese.

Mgr. Šárka Dirrová

[Ukázat prezentaci]

Během školního roku nám naše paní učitelka slíbila, že se někdy vydáme do školní kuchyňky něco dobrého si uvařit, a to se nám ve středu 10.6. splnilo.

Moc jsme se těšili a vybrali jsme si kuřecí řízky s bramborovou kaší.

Rozdělili jsme se do několika skupin.

Někteří okrajovali brambory, jiní klepali, solili a obalovali maso, další smažili.

Také jsme si museli připravit vše na salát z čínského zelí, který nás naučila paní učitelka a moc nám chutnal.

Práce nám šla pěkně od ruky a když bylo vše hotovo, naservírovali jsme si tu dobrotu na talíře, popřáli si dobrou chuť a všechno snědli.

Potom už zbývalo jenom uklidit kuchyň a mohli jsme se s plnými žaludky rozejít domů.

Paní učitelka nás moc chválila, že jsme šikovní a že je vidět, že doma pomáháme.

Veronika Kolínková, žákyně 5. ročníku

[Ukázat prezentaci]

Žáci první, druhé a třetí třídy se vypravili ve středu 10. června na školní výlet na Den s netopýrem v Moravském krasu.

Výukový program přiblížil v Domě přírody ve Skalním mlýně dětem život netopýrů (úkryty, potrava, životní cyklus, orientace v prostoru, stavba těla), a to převážně formou různých her a aktivit.

Nechyběla ani pěkná pohádka O netopýřici Nety.

Žáci se dozvěděli, čím jsou netopýři pro člověka prospěšní.

Cíle programu:

– seznámení se s neobvyklým způsobem života netopýrů

– poznání specifik stavby netopýřího těla pro jeho životní strategii

– vyzkoušení orientace v prostoru pomocí „echolokace“

Netopýři bývají často označování jako tajemní obyvatelé jeskyní, ať pro svoji bezchybnou orientaci za tmy, pro svou netypickou polohu hlavou dolů nebo pro svůj dokonalý tichý let pomocí blanitých křídel.

Během programu jsme si vyzkoušeli, jak netopýři loví a jaká nebezpečí na ně číhají.

Jaké smysly vlastně netopýr používá při svých nočních výpravách?

Zjistili jsme, co netopýři žerou a že nám jsou více užiteční než nebezpeční.

V Kateřinské jeskyni jsme potom obdivovali krásnou krápníkovou výzdobu, dómy, zajímavé komíny i kostru jeskynního medvěda.

I když občas pršelo, výlet se nám vydařil a moc jsme si ho užili.

Žáci a pedagogové první, druhé a třetí třídy

[Ukázat prezentaci]

V pondělí 8. června vyrazili žáci 4. třídy otestovat trasu z malebné obce Vítějeves na středověký hrad Svojanov.

Čekala je cesta plná přírody, exkluzivní zážitkový program, zasloužená gastronomická odměna a herní tečka na samotný závěr.

Jak celá výprava probíhala a proč propojení turistiky, historie a pohybu funguje pro děti nejlépe?

Výpravu jsme zahájili pohodlnou jízdou autobusem přímo do Vítějevsi. Autobusová zastávka v obci slouží jako ideální výchozí bod. Děti si zde naposledy upravily batohy, zkontrolovaly zásoby svačin a vyrazily směr údolí Křetínky.

Pěší trasa z Vítějevsi na Svojanov měří přibližně 7 kilometrů. Pro čtvrťáky je to naprosto ideální vzdálenost – cesta jim uteče, nezačnou se nudit a terén je bezpečně provede krásnou přírodou. Cestu lemuje klidná krajina, lesní úseky a čerstvý vzduch, což je po dnech strávených ve školních lavicích ta nejlepší odměna.

Když se nad stromy konečně objevila silueta jednoho z nejstarších královských hradů u nás, dětské nadšení rapidně stouplo. Hrad Svojanov se tyčí na kopci nad stejnojmenným městečkem a pro dětskou fantazii je jako stvořený.

Místo klasické „suché přednášky“ čekal na čtvrťáky interaktivní a zážitkový edukační program „Jak se staví hrad“, který je primárně určený pro žáky 1. stupně základních škol. Jeho hlavním cílem bylo přiblížit dětem historii hravou formou, která propojuje školní teorii s praktickou zkušeností. Žáci se přístupnou formou dozvěděli, jak náročné bylo ve středověku budovat kamenné pevnosti, jaké materiály se používaly a jaká řemesla k tomu byla potřeba. Program nebyl pouhou nudnou přednáškou. Děti si v rámci aktivit zkoušely samotné stavění a následné bourání hradu, což u nich pomohlo rozvíjet prostorovou představivost a týmovou spolupráci. Školáci získali představu o tom, jak lidé uvnitř hradeb dříve žili a k čemu přesně sloužily jednotlivé části hradního areálu.

Po úspěšném zvládnutí programu a nákupu hradních suvenýrů naše výprava zdaleka nekončila. Čtvrťáci nahodili batohy zpět na záda a vyrazili na druhou pěší etapu výletu. Tentokrát naše kroky vedly z hradu Svojanov do nedaleké vesnice Lavičné.

Tento úsek cesty byl pro děti skvělou motivací – v Lavičném na nás totiž čekal předem objednaný společný oběd. Cesta lesními a polními cestami utíkala rychle, protože vidina teplého jídla hnala unavené nožky kupředu.

Když jsme dorazili do Lavičného, dětská radost byla nepopsatelná. Na stolech už na malé unavené poutníky čekala absolutní klasika, která u školních výletů nikdy nezklame: křupavý kuřecí řízek s poctivou bramborovou kaší. K tomu všemu tekla proudem vychlazená točená bezinková limonáda, která po kilometrech v nohách bodla ze všeho nejvíc.

U stolů vládla skvělá atmosféra, unavené tváře vystřídaly úsměvy a všichni spokojeně doplňovali energii.

Kdo by si myslel, že po vydatném obědě a kilometrech v nohách padne na děti únava, ten by se spletl. Protože nám do odjezdu zbývalo ještě trochu času, využili jsme ho na maximum a zamířili jsme na místní dětské hřiště v Lavičném. Školáci si společně zahráli nejrůznější pohybové hry, což byla skvělá neformální tečka za celým dnem, kdy mohl herní kolektiv přirozeně utužovat vztahy.

Když se čas nachýlil, nastoupili jsme přímo v Lavičném na autobus a domů už se vezli v pohodlí. Cesta zpět v sedadlech autobusu byla ideálním prostorem pro odpočinek. Někteří si nadšeně vyměňovali dojmy a jiní si navzájem ukazovali suvenýry.

Pěší výlet na trase Vítějeves – Svojanov – Lavičné se stal pro naši 4. třídu nezapomenutelným zážitkem. Měl totiž všechno, co má správný školní výlet mít: trochu zdravého pohybu na čerstvém vzduchu, zajímavé učení formou hry na hradě, skvělé jídlo a na závěr i čas na čistou dětskou radost ze hry na hřišti.

Pokud hledáte tip na výlet, kde děti nebudou jen pasivně sedět, ale skutečně něco zažijí a domů se vrátí příjemně unavené a plné dojmů, tato trasa na Svojanovsku je sázkou na jistotu!

Denisa Báčová, Adéla Linhartová

[Ukázat prezentaci]