V období 16.5. – 31.5. 2024 jsme běhali pro Paměť národa. Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších sbírek vzpomínek pamětníků v Evropě. Naši žáci a pár učitelů naběhali přes 931 km. Tím partner školní výzvy OC Šestka věnoval 931 korun na natáčení dalších vzpomínek našich pamětníků. Do výzvy se přihlásilo 49 škol a my jsme se umístili na pěkném 4. místě.

Děkuji všem žákům, kteří se zapojili a překonávali své limity. Nejaktivnějším z běžců byl Jan Supper z 8. třídy, který naběhal krásných 54,540 km.

Těšíme se na příští rok, kdy se pokusíme překonat 1000 km.

Mgr. Ludmila Portlová

[Ukázat prezentaci]

První červnový pátek se žáci sedmého a osmého ročníku zúčastnili aktivit souvisejících s dnem Země. Nejdříve si zasoutěžili v poznávání rostlin a živočichů. Soutěžilo se ve 3-4 členných týmech. Žáci se u poznávání pobavili, zasmáli, a hlavně si ověřili, jaké mají přírodopisné znalosti.

Po poznávačce děti vyrazily do přírody, kde se věnovaly sběru léčivých bylin. Sbíral se květ bezu černého, listy břízy bělokoré a maliníku. Nejvíce se nasbíralo lodyh kopřivy dvoudomé.

Nakonec si sedmáci a osmáci zkusili rozdělat oheň v přírodních podmínkách a zjistili, že po dešti to není nic jednoduchého. O to větší výzva to byla.

Pro většinu dětí byla z celého dne nejpříjemnější částí odměna v podobě opečených špekáčků, sýra a jiných nad ohněm připravených laskomin.

Mgr. Ivana Kvapilová

[Ukázat prezentaci]

V pátek 17. května jsme se s vybranými žáky 6.–9. třídy vydali do Polska do koncentračních táborů Osvětim a Březinka.

Během jízdy autobusem nám paní průvodkyně povídala historii 2. světové války a o vzniku a fungování koncentračních táborů.

V Osvětimi jsme prošli vstupní bránou s nápisem „ARBEIT MACHT FREI“ (v překladu “práce osvobozuje“) do obytných bloků, kde nám pan průvodce vyprávěl o životě vězňů, o denním režimu, o transportech do tábora a o selekci. Dále jsme navštívili vězeňský blok č. 11, kde se nacházel provizorní soud, vězeňské cely a popraviště. Viděli jsme neuvěřitelné množství ostříhaných vlasů, kufrů, bot a dalších věcí zabitých vězňů. Dozvěděli jsme se také o doktoru Mengele a jeho pokusech na lidech.

Pro většinu z nás byla nejpůsobivější prohlídka dochované plynové komory, kam jsme vcházeli stejným vstupem jako dříve nic netušící vězni.

Po prohlídce tábora Osvětim jsme se přesunuli autobusem do vedlejšího ještě většího tábora smrti, Březinka, který měl kapacitu 100 000 vězňů. Tábor byl rozdělený na ženský a mužský sektor. Vězni tady bydleli v jednoduchých domcích, v nichž byla zima, tma a vězni spali namačkaní na dřevěných postelích.

Z táborů jsme odjížděli s mnoha novými informacemi a šokovaní, jak byly tábory rozhlehlé a jaké hrůzy mohli lidé páchat na jiných lidech.

Na závěr si připomeňme známý citát George Santayana: „Kdo zapomíná na své dějiny, je odsouzen je opakovat.“ Proto je dobré toto místo navštívit, abychom zabránili opakování těchto činů.

Mgr. Ludmila Portlová

[Ukázat prezentaci]