Sportovní deník fanouška v naší škole!

Jsou dny obyčejné a jsou dny výjimečné…

Jedním z těch výjimečných dnů byla středa 20. května, protože jsme v tento den v naší škole přivítali vzácného hosta – pana Jaroslava Vychodila, který je autorem velmi úspěšného Sportovního deníku fanouška, který na Facebooku sleduje přes 42 tisíc lidí.

Chtěli bychom moc poděkovat panu Vychodilovi za to, že navštívil naši školu a velmi zajímavým, inspirativním a poutavým vyprávěním nás přenesl do světa sportu.

Jeho nasazení, energie, čas, ochota, osobní přístup, vášeň a radost ze sportu udělaly z této poutavé besedy výjimečný zážitek.

Mnozí z nás si odnesli nové poznatky, inspiraci a motivaci do dalších dnů.

Moc si toho vážíme a těšíme se na další společně strávené chvíle.

Jak toto výjimečné dopoledne probíhalo si můžete přečíst zde:

https://www.facebook.com/sportovnidenikfanouska

Se svolením autora zveřejňujeme text, který vydal na své facebookové stránce – Sportovní deník fanouška dne 21.5.2026:

Jednu neděli mi kámoš po cestě z florbalu položil divnou otázku … „děláš i besedy na školách?“ … Nechápavě jsem na něj zíral. Jakože, jaký besedy? O čem? Zkrátka myslel, jestli nevykládám dětem o sportu, olympiádě, sociálních sítích, cestování a svých sportovních projektech. A že má fajn ségru. Která učí na jedné základce a že mě tam všichni učitelé sledují …

… ano, chápete správně. Je to úplný úlet. Takže včera jsem se postavil před tělocvičnu dětí … a vykládal, vykládal a vykládal. O Sportovním deníku fanouška, o Jedeme fandit, o českém olympijském týmu, o knížkách.

A za tenhle den neskutečně děkuju. Měl jsem strach, že to nikoho nebude zajímat. A že pozornost puberťáků nepůjde udržet. A oni vydrželi 2 hodiny, hltali každé slovo, napsali mi na papírek asi stovku fakt dobrých a na ten věk neuvěřitelně vyzrálých dotazů … a na konci vůbec nechtěli ukončit diskuzní část. A pak přišla ta největší šílenost … přišli se fotit a prosili o hordu podpisů. Do knížek … anebo třeba i na ruku.

Takhle, já si nedělám iluzi … ty děti by podobně asi reagovaly na každého, a hlavně byly rády, že se nemusí učit … ale hergot … JAK SE MI TOHLE SAKRA STALO?

Neuvěřitelně mě to nabilo. A ukázalo, že všechny ty probdělé noci mají smysl. Protože pokud byť jen jedna holčička po včerejšku zjistila, co je to vodní slalom a půjde ho zkusit … nebo třeba nějaký kluk začne o sportu psát anebo v něm vznikne sen za ním kamkoli vycestovat … je můj cíl splněn!

Sport je jedna z nejkrásnějších věcí, co lidstvo má. Já ho miluju od dětství. A tahle láska by se měla pěstovat v dětech už na základkách. A já jsem hrdý na to, že jsem dostal příležitost k tomu přispět. A díky moc z ni!