V pondělí 8. června vyrazili žáci 4. třídy otestovat trasu z malebné obce Vítějeves na středověký hrad Svojanov.
Čekala je cesta plná přírody, exkluzivní zážitkový program, zasloužená gastronomická odměna a herní tečka na samotný závěr.
Jak celá výprava probíhala a proč propojení turistiky, historie a pohybu funguje pro děti nejlépe?
Výpravu jsme zahájili pohodlnou jízdou autobusem přímo do Vítějevsi. Autobusová zastávka v obci slouží jako ideální výchozí bod. Děti si zde naposledy upravily batohy, zkontrolovaly zásoby svačin a vyrazily směr údolí Křetínky.
Pěší trasa z Vítějevsi na Svojanov měří přibližně 7 kilometrů. Pro čtvrťáky je to naprosto ideální vzdálenost – cesta jim uteče, nezačnou se nudit a terén je bezpečně provede krásnou přírodou. Cestu lemuje klidná krajina, lesní úseky a čerstvý vzduch, což je po dnech strávených ve školních lavicích ta nejlepší odměna.
Když se nad stromy konečně objevila silueta jednoho z nejstarších královských hradů u nás, dětské nadšení rapidně stouplo. Hrad Svojanov se tyčí na kopci nad stejnojmenným městečkem a pro dětskou fantazii je jako stvořený.
Místo klasické „suché přednášky“ čekal na čtvrťáky interaktivní a zážitkový edukační program „Jak se staví hrad“, který je primárně určený pro žáky 1. stupně základních škol. Jeho hlavním cílem bylo přiblížit dětem historii hravou formou, která propojuje školní teorii s praktickou zkušeností. Žáci se přístupnou formou dozvěděli, jak náročné bylo ve středověku budovat kamenné pevnosti, jaké materiály se používaly a jaká řemesla k tomu byla potřeba. Program nebyl pouhou nudnou přednáškou. Děti si v rámci aktivit zkoušely samotné stavění a následné bourání hradu, což u nich pomohlo rozvíjet prostorovou představivost a týmovou spolupráci. Školáci získali představu o tom, jak lidé uvnitř hradeb dříve žili a k čemu přesně sloužily jednotlivé části hradního areálu.
Po úspěšném zvládnutí programu a nákupu hradních suvenýrů naše výprava zdaleka nekončila. Čtvrťáci nahodili batohy zpět na záda a vyrazili na druhou pěší etapu výletu. Tentokrát naše kroky vedly z hradu Svojanov do nedaleké vesnice Lavičné.
Tento úsek cesty byl pro děti skvělou motivací – v Lavičném na nás totiž čekal předem objednaný společný oběd. Cesta lesními a polními cestami utíkala rychle, protože vidina teplého jídla hnala unavené nožky kupředu.
Když jsme dorazili do Lavičného, dětská radost byla nepopsatelná. Na stolech už na malé unavené poutníky čekala absolutní klasika, která u školních výletů nikdy nezklame: křupavý kuřecí řízek s poctivou bramborovou kaší. K tomu všemu tekla proudem vychlazená točená bezinková limonáda, která po kilometrech v nohách bodla ze všeho nejvíc.
U stolů vládla skvělá atmosféra, unavené tváře vystřídaly úsměvy a všichni spokojeně doplňovali energii.
Kdo by si myslel, že po vydatném obědě a kilometrech v nohách padne na děti únava, ten by se spletl. Protože nám do odjezdu zbývalo ještě trochu času, využili jsme ho na maximum a zamířili jsme na místní dětské hřiště v Lavičném. Školáci si společně zahráli nejrůznější pohybové hry, což byla skvělá neformální tečka za celým dnem, kdy mohl herní kolektiv přirozeně utužovat vztahy.
Když se čas nachýlil, nastoupili jsme přímo v Lavičném na autobus a domů už se vezli v pohodlí. Cesta zpět v sedadlech autobusu byla ideálním prostorem pro odpočinek. Někteří si nadšeně vyměňovali dojmy a jiní si navzájem ukazovali suvenýry.
Pěší výlet na trase Vítějeves – Svojanov – Lavičné se stal pro naši 4. třídu nezapomenutelným zážitkem. Měl totiž všechno, co má správný školní výlet mít: trochu zdravého pohybu na čerstvém vzduchu, zajímavé učení formou hry na hradě, skvělé jídlo a na závěr i čas na čistou dětskou radost ze hry na hřišti.
Pokud hledáte tip na výlet, kde děti nebudou jen pasivně sedět, ale skutečně něco zažijí a domů se vrátí příjemně unavené a plné dojmů, tato trasa na Svojanovsku je sázkou na jistotu!
Denisa Báčová, Adéla Linhartová
